Dějiny hudby - Ars antique a Ars nova
ARS ANTIQUA
( 1150 – 14.stol. )
Začíná se pěstovat vícehlas
Navazuje se na hudbu liturgickou
Souvisí s gregoriánským chorálem
St. Martial v Limoges
Santiago de Compostela
Formy v tomto období:
Duchovní:
- Organum
- nad chorální výňatek plynou v dlouhých tónech další hlasy.
Nejdříve 2hlasy pak 3hlasy
- Conductus
- původně 2hlasý zpěv, který se zpíval při průvodech věřících.
- později z toho vznikl 2-3hlasý zpěv
- všechny hlasy mají syritmický puls (nota proti notě – PKP)
- Motetus
- každý hlas má jiný text
- původně hlas z chorálu a nad ním se rozvíjel vlastní nový hlas – motetus (výrok, rčení)
- 2.hlas = duplum
- 3.hlas = triplum
- 4.hlas = quadruplum
- v rámci moteta se často uplatňuje tzv.modální rytmika
Světské:
Conductus
Motetus
- Kánon
- Rondel
Kompoziční techniky v tomto období:
HOQUE [ochet] – jeden hlas se rozpojí do dvou
COPULA – bohatá melodická ozdoba
.
Rozdíl mezi formou a kompoziční technikou:
Forma – stavba skladby (jak to vypadá
Kompoziční technika – určitý způsob práce
.
- Nebyla dána žádná pravidla, jakým způsobem se provozovala tato hudba.
- Nějteré hlasy byly zpívány a některé hrány na hud.nástroj (kombinovaná interpretace)
- Tento způsob provozování praxe platí zhruba do pol.16.stol.
- Velké centrum této teorie byla Pařížská univerita
- 1250 – menzurální notace
- často se vyskytuje 1béčko
- V Anglii se začíná za konsonanci považovat tercie a její obrat
- Kolem pol.14.stol. vznikl zákaz používání č5 a č8
Skladatelé:
- Anonym (dost často)
- Franko Kolínský (i teoretik – menzurální notace)
- Petruce de Cruce [petris de kris]
- Adam de la Halle
- Johannes de Grocheo (i teoretik)
- Walter Odington (spíše teoretik)
- Ceoninus – napsal velkou knihu organ
- Perotinus – přisuzují se mu nějaké skladby, ale jinak se o něm nic neví
ARS NOVA
(nové umění)
- přechod od gotiky k renesanci
- někdy kolem roku 1300
- název vznikl tím, že skladatel a teoretik Philip de Vintri napsal spis Ars nova (cca 1315) a uvádí tam, že je třeba hudbu pod ars antique uvolnit a řádně zapisovat
- 1324 – papež Jan XXII. Podpořil tento spis
Skladatelé:
- Philip de Vintri (1291 - 1361)
- básník i hudebník, byl klerikem, vystudoval teologickou fakultu
- v jeho taktátech je in způsob, jak lépe zapisovat vícehlas
- měl mnoho míst na královském dvoře, ke konci životak se stal biskupem v Meaux [ mó ]
- napsal 14 izoritmických motet
talea - rytmická struktura
color - melodická struktura
Melodicko-rytmický model - byl stále veden v jednom hlase a an něj se nabalovaly další.
- Guillaume de Machaut (kolem 1300 - 1377)
- od 1323 byl sekretariátem Jana Lucemburského
- byl nižším klerikem, 1340 se stává kanovníkem v Remeših
- poté sloužil urůzným aristokratům (např. Navarský král)
- nechal sepsat všechna svá día, jak básnická tak hudební (moteta, mše, balady, rondeaux, lais, virelai)
- je autorem 1.vícehlasé mše
*izoritmiská moteta - tyto konstrukce se objevují i v 2.vídeňské škole