Středověk

4.stol – 14.stol

(313 – edikt milánský - 14.stol – schizma církve)

Tři druhy společnosti

Král s vysokou šlechtou – nejvyšší společnost

• šlechta vznikala z vojáku a rytířů, kteří za dobrý skutek dostali léno (pole, majetek)

• začala pěstovat vlastní kulturu – tzv. aristokratická, dvorská lyrika

Klérus – všichni co se zabývali náboženstvím (mnich, kněz…)

• jejich smyslem bylo šíření náboženství

• při bohoslužbách zněla hudba

• LITURGIE – způsob uspořádání mší, svátků, bohoslužeb (spolu s hudbou)

• SEDMERO SVOBODNÝCH UMĚNÍ – hudba, teologie, filozofie – hudba byla součástí vzdělání

• Kapituly a kláštery – důlržitá místa s důležitými dokumenty a uměním

• Řeholí řásy (např. Benediktýni)

Poddaný lid – nejnižší vrstva

• neměl přístup ke vzdělání

• pohanské zvyky – velikonoce

• potulní kejklíři - JOKULÁTOŘI

Raný středověk (4.stol. – 1054)

• Začaly částečně zanikat římské civilizace

• 395 – rozdělení Římské říše (východní a západní)

• 476 – zánik západořímské říše

• 5. – 8./9.stol. – Francká říše (Francie, Německo, Itálie)

• 6.stol – funkce papeže – hlava křesťanství

• 800 – Karel Veliký korunován na císaře

• 1050 – Ludvík z Arezza zavedl linky

• 1054 – definitivní ropad církve (východní a západní)

Vrcholný středověk (11. – 14.stol.)

• Církev začíná sama spravovat svůj majetek, stává se feudálem – buduje školy, kláštery-vzdělání, nemocnice

• 11.stol – vznik států (Francie, Anglie, Čechy…)

• 13. – 14. stol. – Kacířská hnutí – husictví

• 12. stol. – vznik a rozvoj měst, univerzity

• 1348 – Karlova univerzita

GREGORIÁNSKÝ CHORÁL

(8. – 9.stol.)

název podle papeže ŘEHOŘE VELIKÉHO

• jednohlasý zpěv

• latinské texty z bible (většinou z Žalmů), náboženská tématika

• církevní tóniny s malými intervaly v melodii

• z počátku se dochovával pouze ústní tradicí

• pěstuje se až dodnes

SOUBOR MNOHA DRUHŮ A FOREM

Psalmodie – určitý způsob prozpívání textu (původ v greg.chorálu)

Předchůdci gregoriánského chorálu:

- římský

- mosaravský

- irský

- galikánský

- ambroziánský

Druhy gregoriánského chorálu:

• SYLABICKÝ (jedna slabika – jeden tón)

• MELISMATICKÝ (jedna slabika – více tónů)

Nejčastější využití: - mše (missae)

- kanonické hodinky

1. ORDINÁRIUM MISSAE

• Kyrie (Kriste smiluj se)

• Glorie (Sláva na výsostech Bohu)

• Credo (vyznání)

• Sanctus (svátý)

• / Benedictus / (blahoslavený)

• Agnus dei (beránku boží)

2. PROPRIUM MISSAE (mše s proměnlivými texty)

například:

• zhudebněné aleluja

• offertorium

3. KANONICKÉ HODIKY (v klášterech, probíhali po celý den)

• Laudés (ranní bohoslužby) – P.Eben

• Nešpory (večerní bohoslužby)

• Matutinum (noční bohoslužby)

Tropy (tropus) – časem se z nich odvíjely duchovní písně

Sekvence – zhudebnění slova Aleluja

• Nová tvorba navazující na gregoriánský chorál

• Rozvíjely se tak, že byly používanější než greg.chorál – v 16.stol. byly zakázány
  

Hudební notace ve středověku

4.-8.stol. – neobjevuje se žádný notační systém

8.-9.stol. – NEUMY - první notační záznam, zatím žádný notový klíč

- soubor teček, čárek a háčků, které se vpisovaly nad text

- žádná přesná výška nebo délka (pouze přibližně)

- pravděpodobně opisovaly ruku dirigenta - Cheironomie

kolem 1000 – CHORÁLNÍ NOTACE - přesná výška, ale zatím ne přesná délka

- Quido z Arezza – zavedl více linek

kolem 1300 – MENZURÁLNÍ NOTACE - přesná délka i výška

- černá menzura (starší) a bílá menzura

12.-13.stol. - vícehlas

SEKVENCE - zhudebnění slova aleluja, v pol.16.stolení zakázány

vyjímky:

. Viscimae pascali laudés

- Lauda Sion

- Veni creator Spiritus

- Dies Irae (den hněvu)

• Stabat mater – Antonín Dvořák

ZPĚVNÍKY

1. Knihy s texty

2. Texty i s notovým zápisem

• Texty bez notace - MISÁL (texty mše)

- BREVIÁŘ (texty officia)

• Texty s notací - GRADUÁL (mše)

- ANTIFONÁŘ (officium)

- ŽALTÁŘ (žalmy)

Zpěv východních církví

• 1054 – rozštěpení církve

• jednohlasý zpěv v národním jazyce

• kromě biblických textů se používali i básně a próza na biblické téma

• chorály i v nižších polohách

• KRJUKI – notace

Vícehlas v liturgickém zpěvu

• Nejasné zmínky o vícehlasu mamé už od 4.století, ale ten, který se začal zapisovat je až spíše ve druhé polovině 12.století

• STÁLE JE ZAKÁZÁNA ZVĚTŠENÁ KVARTA

• Nejčastěji používané: ALELUJA, RESPONSORIA, GRADUALE

• Koncem 13.století – mše (vícehlas)

• NOTER DAME – centrum vícehlasu ve Francii

1.hlas – CHORÁL ( - vox proncipalis)

2.hlas – IMPROVIZACE ( - vox organalis)

ORGANUM (jednodušší způsob dvojhlasu)

• Kvintové (znějí kvarty)

• Kvartové (vzdálenost nesmí překročit kvartu)

Duchovní hry

• Hrávaly se v kostelch, byly součástí bohoslužby

• Provozovaly se vrámci liturgie 10. – 16.století v celé Evropě

• Nejčastější příběhy: - Ježíše Krista (Velikonoce), O Lazarovi

- Příběh o Danielovi (vhozen do jámy lvů)

• Všechno nadpřirozené a nevšední příběhy

Od 13.století se tyto hry hrály v národních jazycích

• 13.století – nový název MYSTERIUM

• dodržoval se chorál

Duchovní píseň

Vznikly na základě veršování tropů ( - důchovní latinské písně)

Duchovní píseň - 1.sloka LATINSKY

- 2.sloka v NÁRODNÍM jazyce

CONDUCTUS - zpěv k průvodům, poutím

- jednohlasé zpěvy, které se propojily s lidovou p. a vznikla duch.píseň

V Čechách - HOSPODINE POMILUJ NY (v 11.století)

- SVATÝ VÁCLAVE (ve 12.století)

• za mimořádných situací se tyto písně zařadily i do bohoslužby

• JEZU KRISTE, ŠTĚDRY KNĚŽE

• BÚOH VŠEMOHÚCÍ

• Tyto duchovní písně byly povoleny v Čechách v rámci latinské liturgie

krleš – skomolenina Kyrie Eleison

Vlivy na duchovní píseň:

• František z Assisi

• Zpěv trubadúrů a truvérů

• Lidové písně a popěvky

• Flagelanti – sebemrskači (při svých demonstracích zpívali písně)
  

Světská hudba

• 11. – 14.století ( v Německu až do 16.století)

• TVORBA TRUBADÚRŮ A TRUVÉRŮ

• Základem světské hudby byl rytmus a nejčastějším způsobem byla improvizace

Taneční hudba

• První zápis až ze 13.století (ale pouze vrchní hlas bez doprovodu). Vždy se začaly hrát dvojice tancu – pomalý a rychlý (původ budoucí svity).

Formy taneční hudby:

• ESTAMPIDA

• DUCTIA

Světskou hudbu provozovala nejčastěji šlechta:

• ceremonie (příjezd a odjezd krále)

• lovy, turnaje a války

• strážní služba (trubači na věži)

• hostiny a slavnosti

Kromě hostin to byli trubači ze šlechtických družin.

Na hostinách hráli potulní hudebníci – nejnižší vrstva.

Na konci 14.století si šlechtici zakládali vlastní kapely.

Nástroje: PIŠTCI (píšťaly), HUDCI (strunné), DRNKACÍ (ůotny, harfy, psalterium)

Pohanské kultury:

KELTSKÁ - pěvci: Bardové, nástroj: Karmyx (kovová trubka), Chrotta

SLOVANSKÁ – pěvci: Rapsódové, nástroj: Gusli (drnkací)

GERMÁNSKÁ – pěvci Skaldové, nástroj: Lura (až 2m dlouhý zahnutý)

Vokální světská hudba

Duchovní i světské náměty si byly blízké.

Náměty:

1. Chvalozpěvy

2. Písně o významných bitvách

3. Smuteční zpěvy (Planctus Caroli – pro Karla Velikého)

4. Zhudebněná antická díla (Vergilius, Ovidius, Horacius)

5. Milostné písně

• 4. – 10-století – převládala hrdinská epika – písně o hrdinských činech

• v 19.století se skladatelé často inpirovali středověkem (R.Wagner – Píseň o Nibelunzích)

• od 11.století máme zápisy, ale pouze textové od pěvců (Bardove apod.)

• od 10.stol. Románská epika (nejvíc 11.-13-stol.) – písně o hrdinských činnech, rytířském životě, křižáckých výpravách. Píseň o Rolandovi, Píseň o Cidovi.

• V Rusku tzv.BYLINY (epické vyprávění a zpívání)

Dvorská lyrika (11.-13-století)

Hlavně ve Francii, poté jí přebírá Německo a to až do 16.století

Čemu všemu se věnovala:

- opěvovala se statečnost

- opěvovala se věrnost (oddaných k pánovi)

- canzona/chanson –opěvování lásky

- satira

- loučení milenců za svítání

- epochy o tom, že rytíři připouštějí své neúspěchy u žen

- nešťastně vdané ženy