Renesance
Renesance
15. – 16. století
v Itálii v oblasti architektury a umění začala už ve 14.století
směr – zřetelný obrat k člověku – návrat k antickým ideálům
notace
- v 15.stol. bílá menzurální notace, typická byla tzv. longa (nota na 8dob)
- začaly se používat tabulatury (zápis s hmaty) pro loutny, dechy a smyčce
celé renesanci vévodí hlavně polyfonie
compositor – skladatel
musicus, cantor – výkonný hudebník
opus – dílo, vykonané vytvořené člověkem
Nástroje:
Loutna, kytara, viella, chrotta, varhany
Trubka-busina (signální funkce)
V 16.století měli muzikanti povinost hrát na zámcích
Kapely:
- Vokální (větší plat)
- Instrumentální
Často byly spojované
15.stol. – 20-30 členů
16.stol. – 60instrumentalistů
*Mnichovská dvorní kapela měla 80členů (zpěváci i muzikanti)
v 16.stol se hráči začali uznávat a vznikla možnost začát hrát na nějaký nástroj virtuosně
Formy:
Chanson – světský písňový útvar, vyvinul se z francouzské kantilénové písně
Balatta
Rondelu
Virelai
Moteto
Osobnosti v oblasti teorie renesance:
- Johanes Tinctoris
- Gioseffo Zarlino (upozornil na důležitost akordů, viz. Německá polyfonie)
Hlavní rozdělení:
Nizozemská polyfonie
(též nizozemská škola nebo Franko-vlámská polyfonie)
rozdělena na tři hlavní generace:
- PRVNÍ GENERACE - I. polovina 15.století
Guillaume Dufay [gijom difaj]
- Pobýval v královských službách po celé Evropě (Řím, Bologna, Savojsko)
- Od asi 1450 působil ve městě Cambrai, kde také umřel
Díla: Chansony, izorytmicka, písňová, liturgická moteta, mše (některé dochované až dodnes)
Gilles Binchors (cca 1400-1460)
- Moc se o něm neví
Díla: hlavně chansony
2. DRUHÁ GENERACE - II. polovina 15.století
Jean Ockeghem [ján okehem] (cca1410-1497)
- Zpěvák antverpské kapely
- Kolem 1450 se dostal na francouzská dvůr a od 1466 byl kapelníkem dvorké kapely (velmi vážená osoba)
- Začal používat více basovou polohu – rozšířil tak rozsah a hudba zněla plněji
Díla: Moteta, chansony, mše
! napsal mši, kde není hlavní vedoucí hlas (c.f.) a pomocí různých klíčů měnil tóniny
Jacob Obrecht (cca 1450-1505)
-působil v Nizozemí
Díla: mše, moteta, světská hudba
3. TŘETÍ GENERACE - přelom 15. a 16.století
Josquin Després [žozgen depré] (1450 - 1521)
(také Despréz nebo de Prés)
- jeden z nejzajímavějších osobností nizizem.polyfonie
- žák Dufaye a Ockeghama
- působil v Itálii, během života se stal duchovní, (condé-hodnost v církvi)
Díla: asi 200skladeb (moteta, mše, chamsíny)
Úžasná kompoziční díla, jasná racionální konstrukce, bohatý a hluboký výraz
Italská polyfonie
Italská renesance je dovršení vokální polyfonie v Evropě
- Harmonicko-melodický styl, který se následovně objevoval v baroku
- Hlavní funkci má vrchní hlas, ostatní hlasy vytvářejí pouze harm.základ vrchnímu hlasu
- Propojení umělé vážné hudby s lidovou
Hlavní centra hudby v Itálii:
- Řím
- Benátky
Formy v Itálii:
- Chanson
- Balatta
- Rondelu
- Virelai
- Moteto
- Madrigal
- Frotolla
- Vilanella
Hlavní představitelé:
- Giovanni Pierluigi da Palestrina (1524-1594)
- Byl v římských církevních službách, měl na starosti duchovní hudbu v chrámu sv.Petra
Díla:
- 4-6hlasé sbory (á capella)
- mše, moteta, hymny (chvalozpěvy), lamentace, ofertoria
- Missa Pappae Marcelli - jeho nejznámější mše (věnovaná papeži)
- Orlando di Lasso (1532-1594)
- Působil v Mnichově (měl tam na starosti Mnichovsou kapelu – 80členů)
Díla:
- Napsal kolem 2000skladem, duchovní i světská
- Magnum opus musicum – sbírka motet, vydali ji jeho synové
- Preferoval a capella styl, nekomplikované protihlasy
- Cantus firmus měl písňový charakter
- ! začíná používat dur-moll tóniny – přestává psát v církevních
- Adrian Willaert
- Paradoxem je že se narodil v Nizozemí, ale celý život působil v Itálii
- V jeho dílech se objevují nové prvky: echo efekt, sbory umístil na boční lodě v kostelích
- Má jasnou melodickou linii, používá bohatou harmonii včetně chromatiky
- Carlo Gesualdo da Venosa
- Nechal se jím inspirovat Igor Stravinski (monumento pro Gesualdo da venosa)
- Gioseffo Zarlini - spíše teorie
- Andrea Gabrieli (strýc)
- Giovanni Gabrieli (synovec) 1557-1612
- začal psát sonáty – zhruba čtyři docela krátké věty
Německá renesance
- Heinrich Isaac (před1450 – 1517)
- tvořil ve Florencii u Maxmiliána I.
- jeho hudba hodně tíhne k písnivosti
- dokázal do svých skladem vyjádřit něco z míst, kde právě byl
- v jeho dílech najdete všechny renesanční formy!
- Ludwig Senfl
- hlavním hlasem v jeho dílech byl často Lutherský (protestantský) chorál
- byl žákem Heinricha Isaaca
- Hans Leo Hassler
- jeho hudba měla spíš písňový charakter
Francouzská renesance
- pro Francii je typická zvukomalba (nějakým způsobem v hudbe napodobit zvuk věcí, zvířat apod....např.: kukačka)
- Claude le Jeun [žén]
- Claude Goudimel [gudimel]
- Claude de Sermisy
- Clement Jannequin [žanekén]
Anglická renesance
- v Anglii renesance vrcholí až mezi 1570-1630 (v té době už např.: v Itálii začína baroko)
- Thomas Tallis
- Thomas Marley
- William Byrd (též Bird)
- John Dowland