Italské trecento
Italské trecento
( 14. století !!! )
V Itálii v té době docházelo k velkému vzestupu měst, velký rozkvět raně renesanční kultury.
- Silné rozvíjení polyfonie
- Rozvinul se svérázný notační systém, který byl pouze v Itálii
- Italská hudba má světštější charakter, ne příliš pro chrám
- Spontánější melodika, jednodušší rytmika
- Více skladem v sudodobém taktu
Základem všech skladeb byl vokální dvojhlas = základní východisko italské hudby
( - byl přirozeně zpívatelný, působil spontáně a nekomplikovaně )
Formy:
- MADRIGÁL
- Hlavní melodie je bohatě zdobená melismatem
- Spodní hlas tvoří konsonantní intervaly (začínají se jimi stávat tercie a sexty)
- Texty s milostnou lyrikou
- Forma A A B
- CACCIA (fr. Chasse)
- Hon, lov
- Skladby byly v kánonu, třetí hlas většinou instrumentální
- BALLATA
- Zpočátku pouze vokální (1-2hlasá), v druhé pol. 14.stol ji ovlivnila Ars nova a stala se 3hlasou (min.jeden hlas byl instrumentální)
- Kratší než madrigál
Vícehlas ve 14.-15.stol to znamenalo jak vokální tak i dohromady s instrumenty.
*diskantus floridus – jeden hlas je více melismaticky (větší melod. Rozkvět)
*konsonance - libozvuk
Skladatelé:
Jacopo da Bologna Giovanni da Firenze Francesko Landini (slepý varhaník, +1397)
Komentáře
Přehled komentářů
V tomhle i v jiných článcích (např. Italské trecento) máte spousty chyb, jak faktických, tak překlepů. Pokud chcete opravdu publikovat odbornou látku, ověřte si její správnost. Děkuji
chyby
(Návštěvnice, 9. 5. 2016 14:11)