Národní obrození a rukopisy
21. 10. 2007
Národní obrození
- tuhá germanizace už od Bílé hory a čeština se uchovala pouze na venkově (byla považována za jazyk sluhů)
- čeština upadla, kdo chtěl něco znamenat musel umět plynně německy
asi od 1775 OBRAT
- zvýšení zajmu o češtinu
- vydána díla obrany (Bohuslav Balbín)
- vzrostla na takovou úroveň, že se vytvořily opravdu rozsáhlé básně (Máj)
- probíhala selská povstání proti německému útisku – národ se začal hlásit k češtině
- zakládání bohemistiky (věda o české zemi) a slavistiky (věda o slovanských jazycích)
Rozděleno na 4 etapy:
1) 1770 – 1800 (Josef Dobrovský)
2) 1800 – 1830 (Jungmann, Kolár)
3) 1830 – 1850
4) 1850 – 1918 (Palacký, Šafařík, Němcová, Borovský, Masaryk)
PRVNÍ GENERACE
Josef Dobrovský
- český filolog, historik a zakladatel bohemistiky a slavistiky v českých zemích
- všechna svá díla pouze latinsky nebo německy
- nevěřil že by se čeština mohla natolik vzchopit aby obstála němčině nebo latině
- jeho cílem bylo udržet češtinu jako běžný dorozumívací jazyk
- přišel na to že rukopisy (zelenohorský a kutnohorský) jsou padělky – autory těch rukopisů byli jeho studenti (Hanka a Linda), dostal se do izolace protože si současníci nechtěli přiznat že by šlo o podvrh
Díla:
Dějiny české řeči a literatury- Německy psaná spis udává výklad české literatury od té nejstarší po současnost
- Největší důraz na Veleslavínovu dobu (zlatá doba českého písemnictví)
Zevrubná mluvnice českého jazyka
- Německý spis, jehož význam byl rozhodující pro národní obrození
- Vytvořil jazykovou formu, ze které se dále vycházelo
- Vyšel z jazyka bible Kralické
Mluvnice staroslovenštiny
- Latinsky spis, kde se vždy opírá o prameny a vždy mu jde o pravdu
Slovník německo-český
- Dvou-dílný
Václav Matěj Kramerius
- český spisovatel a nakladatel
- nakladatelství Česká expedice, kde vyšla většina českých knih své doby – přes 80knih, velmi levně, zdarma půjčoval, aby se dostali mezi všechny
- vydal: Trojanská kronika (první česky vytištěná kniha 1468), Robinson
- první vydavatel českých novin – Krameriovy C.K. vlastenecké poštovní noviny
Václav Thám
- český básník, dramatik a herec
- obrovské množství českých vlasteneckých her, ale nemohli být vytištěné (lidé měli problém s psaním)
- do té doby neexistovalo žádné české divadlo
- 1.české divadlo – BOUDA (1786 – 1789)
Jaroslav Puchmajer
- Básník, spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz
- Vydal dva almanachy poezie, soubor děl více autorů
1) Sebrání básní a zpěvů
2) Nové básně
2) Nové básně
DRUHÁ GENERACE
Josef Jungmann
- spisovatel a překladatel
- kladl si vyšší cíle, byl přesvědčen, že v češtině lze vytvořit i náročná, vědecká a umělecká díla
- za Čecha považoval toho, kdo žije na českém území a mluví česky
Překlady:
- Milton – Ztracený ráj,- Chateaubriand – Atala,
- díla Schillera a Goetha.
Díla:
Rozmlouvání o českém jazyce- Rozhovor Veleslavína, Němce a Čecha. Jungmann vyzdvihuje kvalitu veleslavínské češtiny. Čech mluví špatně a nesrozumitelně, poloněmecky. Němec kritizuje Čechy za napodobování němčiny.
Historie literatury české
- jde o soupis všech tehdy známých českých literárních památek
Oldřich a Božena
- Romance, lyrická báseň
- Krátký příběh s optimistickým dějem a šťastným koncem
Slovesnost
- Učebnice – 2části: Teorie literatury a Čítanka
- Od 1816 byla čeština povolena na vysokých školách
Slovník česko-německý
- (vydáván 1834–1839) – pět dílů, cca 120 000 hesel
- obrovský význam pro českou slovní zásobu
Jan Kollár
- Původem slovenský básník, jazykovědec, historik a evangelický kněz, psal česky
- Byl velkým odpůrcem Slovenštiny
- Jeho díla mají vlastenecký i osobní význam
Díla:
Slávy dcera- rozsáhlá básnická skladba, vyšla poprvé v roce 1824, považována za bibli slovanství
- časoměrný verš (střídání dlouhých a krátkých slabik)
- vlastenecká a milostná poezie, ve kterých se objevuje jeho snoubenka Mína (F.V.Smittová)
- Skladba je zde rozdělena na 3 zpěvy po 50 znělkách. Jednotlivé zpěvy jsou pojmenovány podle řek protékajících původně slovanským územím (Labe, Dunaj, Sála)
- Naplňuje člověka smutkem, na konci vyústí v naději
- „Problémy by se měli začít řešit činem, a ne jen slovem.“
*Časomíra*
Časoměrný verš - po zvukové stránce se jedna dlouhá slabika rovná dvěma krátkým (jedna doba, tedy délka jedné dlouhé či dvou krátkých slabik, se nazývá móra), stopa obsahuje vždy 4móry- Hexametr – básnický útvar, který sdružuje 6stop po čtyřech mórách
- Pentametr – útvar, kde je 6stop, ale 3.a6.stopa jsou neúplné
Aj, zde leží zem ta před okem mým smutně slzícím (předzpěv ze Slávy dcera)
Ľudovít Štúr
- 1843 vymyslel spisovnou slovenštinu (ze starší podoby českého jazyka)
- svá díla však psal jednoznačně česky
- velký zastánce tzv. Slovanské vzájemnosti (chtěli aby se Slované dohodli v jeden státní celek, vzájemná spolupráce, kultura atd.)
- Napsal dílo o literární vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slovanskými
- Slované byl jeden národ se čtyřmi nářečími: ruské, polské, československé, srbochorvatské
František Ladislav Čelakovský
- básník, kritik a překladatel
- zaměřil se na lidovou slovesnost (sbíral slovanské sbírky, písně, národní písně, přísloví, pořekadla)
- inspiroval se jimi pro svou tvorbu (ohlasová poezie – psaná v duhu lidové poezie, ale lidová není)
- původně chtěl psát ohlasy za tvorbu všech slovanských národů
Díla:
Ohlasy písní ruských- Epická básnická sbírka čerpající z ruských bylin (spíš hrdinské)
- Užívá mnoho stálých výrazů, plný rusismů (*mužíci-sedláci, kozáci-členové vojensko-zemědělských obcí)
- Jsou tam bohatýři bojující na straně obyčejných lidí proti zlu – většinou vyhrávají
- Není to epigon – nekopíruje to přesně lidové písně
Ohlasy písní českých
- Lyrická básnická sbírka
- Žertovné, milostné,satirické texty
- Předmluva, kde je vysvětlen rozdíl mezi ruskými a českými ohlasy (lehčí a lyričtější)
- Toman a lesní pana – nejznámější báseň
Mudrosloví národa slovanského v příslovích
sbírka slovanských přísloví, poprvé jsou odlišována přísloví a pořekadla
František Palacký
- historik, politik, spisovatel
- 10let v Praze intenzivně studoval české dějiny
- 1848 vstoupil do politiky a stal se poslancem říšského sněmu
- zastává politiku austroslavismu
- Rakousko by nemělo zaniknout protože tvoří protiváhu Německu a Rusku, tvoří ochranu malým národům.
- „Kdyby nebylo Rakousko, tak bychom si ho museli vymyslet.“
- Jenže rakousko se nehodlalo starat o problémy malých národů a řešit je. Palacký tak změnil názor: „Byli jsme přes Rakouskem, budeme i po něm!“
- „Kdyby nebylo Rakousko, tak bychom si ho museli vymyslet.“
- Jenže rakousko se nehodlalo starat o problémy malých národů a řešit je. Palacký tak změnil názor: „Byli jsme přes Rakouskem, budeme i po něm!“
Díla:
Dějiny národa českého v Čechách i na Moravě- Od nejstarších dob po 1526
- Za vrchol dějin považuje husitství
TZV. RUKOPISY
- Český jazyk nemá nejstarší literární památky na rozdíl od jiných zemí, kde jsou tzv. rytířské eposy.
- Rukopisy byly veřejností přijaty s obrovským nadšením a umlčely Dobrovského, který věděl o jejich nepravosti
- Ovlivňují i umělecká díla (Smetana – Libuše)
- Národní spor o rukopisy - Na konci 19.stol. otevřela skupina učenců UK (Masaryk, Gebauer aj.) spor
- o pravosti rukopisů, ale proti nim stál většina národa (také Palacký a Šafařík)
- Nakonec se dokázalo že jde o podvrh.
Důkazy:
- Mnoho odchylek od staroslověnštiny
- Jednotlivé oddíly jsou neuspořádané
- Vůbec se tam neobjevuje náboženské cítění
- Jsou tam rysy českého romantismu
- Způsob života neodpovídá době
- Jednotlivé oddíly jsou neuspořádané
- Vůbec se tam neobjevuje náboženské cítění
- Jsou tam rysy českého romantismu
- Způsob života neodpovídá době
Ale když se udělal průzkum – V. Hanka se totiž dostal k latinským textům z té doby, seškrábal z toho
text napsal „rukopis“ stejnou barvou stejného složení jako z té doby.
Rukopis Královédvorský
- 1817 Václav Hanka, student Dobrovského, „naleze“ ve Dvoře Královém rukopis, který obsahoval lyrické a epické texty tvářící se jako ze 13.stol., vypadá to navíc jako zlomek velkého díla.
Lyrické písně – milostné či přírodní (Kytice, Róže, Jahody, Skřivánek)
- Děj je pestrý a napínavý
Rukopis Zelenohorský
- 1818 byl anonymně zaslán do Zelené hory u Nepomuku,
autorem Josef Linda, opět student Dobrovského
- tváří se jako z 9.století a je psán češtinou (jenže v té době ještě neexistovala v písemné podobě)
- jádro tvoří Libušin soud
- milostná píseň krále Václava, píseň Vyšehradská